Kostel sv. Jakuba Většího 

zdroj fotek: vojensko.cz

Dějiny objektu 

Jak sama obec, tak i kostel sv. Jakuba Většího jsou považovány ze jedny z nejstarších na Chebsku, nicméně dobu jejich vzniku není možné prozatím spolehlivě doložit. 

Kostel sv. Jakuba Většího sloužící původně jako filiální má bezpochyby románské základy. Podle odkazů na řezenské diecézní matriky existoval již v 10.století a jako filiální je možné jej doložit k roku 1200.  Kostel sv. Jakuba Většího se tak spolu s dalšími stavbami řadí mezi nejstarší kostely na Chebsku. Ke dni 10.5. 1754 byla zřízena samostatná farnost Mühlbach s patronačním právem vázaným na chebskou městskou radu. 

Z původní románské stavby se zachovaly do dnešních dnů jen některé fragmenty. Z gotických fází stavby vzniklých v době 14. – 16. století se dochovaly rovněž jen některé části, jako například stará sakristie při severní straně věže. Nicméně i přesto je způsob této přestavby zcela zřetelný, severní podélná zeď lodi byla zbořena a kostel byl přístavbou zvětšen směrem na sever. Tak vzniklo i nové kněžiště s hlavním oltářem a původní chór pod věží zůstal zachován jako postranní kaple s oltářem sv. Barbory. Prostor původní kostelní lodi dnes vyplňuje kruchta, ze které je přístup do horních pater věže. Kostelní věž může pravděpodobně pocházet z tohoto exponovaného období. Jsou zde typická střílnová okna a vyvýšený vstup. 

Na konci 15. či počátkem 16. století došlo v prostoru kostela ke zhotovení nástěnné malby s obvyklým námětem Krista ve vinném lisu obklopeného vyobrazením sedmi svátostí. Tato malba se nalézá v pásu nad sanktuářem ozdobeným starší malbou pocházející pravděpodobně z konce 14. století zobrazující monstranci s tělem Páně adorovanou dvojicí andělů. Tento výjev je Roytem datován právě do tohoto období na základě srovnání s dalšími známými vyobrazeními tohoto motivu v českém prostředí. 

Majoritní dnešní podoba kostela pochází z přestavby, která byla provedena v průběhu raného novověku. Velmi pravdědodobně byla realizována v průběhu 17. a 18. století. Vzhledem k faktu, že dne 23. 11. roku 1700 došlo k novému vysvěcení kostela, je nutné předpokládat, že k úpravám stavby došlo v duchu barokního slohu ještě před tímto datem. V 18. století zřejmě docházelo k dalším přestavbám . Počátkem 19. století (v době kolem roku 1800) jistě došlo vytvoření nového průchodu z lodi do sakristie. V letech 1829 a 1830 byly odstraněny postranní empory a byla zpevněna varhanní kruchta. Roku 1778 byla v presbyteriu a 1884 v celém kostele položena nová dlažba z kamenných cementových desek, přičemž byly odstraněny desky z hrobů Evy Rosiny Mießel a Margarety Bähr před hlavním oltářem a přemístěny do předsíně.

Aktivity související s vybavováním a opravami kostela v průběhu I. světové války ustaly, dokonce těsně před jejím koncem v letech 1917 – 1918 došlo k zabavení zvonů kostela, stejně jako částí varhan. Počátek 20. let 20. století se proto nesl ve znamení snahy o obnovu těchto válečných ztrát. V roce 1920 tedy došlo k úpravám baldachýnu nad kazatelnou a také ke koupi křížové cesty s velikostí jednotlivých zastavení 50 x 35 cm. Roku 1921 byly do věže instalovány dva nové bronzové zvony. Ve stejném roce došlo navíc k výměnám kostelních lavic a úpravě jednoho z křížů na hřbitově. 

Již v druhé polovině 20. let bylo i přes tyto jednotlivé akce směřující k obnově zřejmé, že v kostele bude potřeba realizovat zásadní úpravy. S úpravami bylo započato v roce 1930, přičemž ze stavebního hlediska bylo vystavění nové sakristie, z chóru byly odstraněny dětské lavice a v celém kostele byla položena nová podlaha z keramických dlaždic a pod lavicemi pouze betonová. Hlavním autorem těchto úprav byl dr. Kühn, který řešil všechny stavební části obnovy. V roce 1932 však došlo i vytvoření malířské výzdoby a jejím autorem byl chebský malíř Anton Friedl. Ten v oblouku nad oltářem a v prostoru přímo nad ním zobrazil Boha Otce, Beránka Božího a dvojici andělů s nápisovými páskami. Tyto malby jsou v současné době překryty novou omítkovou vrstvou vytvořenou v době poslední rekonstrukce objektu po roce 2000. Během těchto úprav byl kostel rovněž elektrifikován. 

Informace jsou čerpány z Stavebně-historického průzkum objektu Leden – březen 2014